Vyplatí se cvičit při nachlazení a nemoci?

Jak se říká: „Cvičením ke zdraví“. Někdy se ale přeci jen stane, že přes veškerou naši disciplínu a péči tělo onemocní. Sejde se najednou více faktorů, kdy nestíháme dostatečně spát, v práci jsme pod tlakem a do toho začne řádit nějaká “rýmička”.

Necítíme se dobře, doktor nám doporučil klid a my uvažujeme, jestli má smysl pro ucpaný nos a trochu té bolesti v krku zahodit měsíce poctivého tréninku. Nechceme přijít o výsledky, na kterých jsme se tak nadřeli.

Při jakých symptomech je cvičení stále OK a kdy je lepší činky na chvíli odložit? V tomto článku si řekneme, jak se správně rozhodnout s ohledem na náš zdravotní stav.

Obsah

• Cvičení je stres, stejně jako nemoc

• Trocha námahy může v počátku nemoci prospět

• Při jakých symptomech lze ještě cvičit?

• Dopady fyzického přemáhání během nemoci

• Nejlepší je prevence

• Závěr

Cvičení je stres, stejně jako nemoc

Nemoc znamená poctivou dávku stresu. V boji proti virům a bakteriím tělo mobilizuje imunitní systém, aby se se vší tou havětí co nejrychleji vypořádalo. Nicméně je dobré si uvědomit, že to samé se děje i po tréninku. Fyzický stres aktivuje imunitu, která začne opravovat poškozenou tkáň.

Za celý den stres sbíráme ze všech stran. Každej z nás má nějakou hranici, co je v pohodě a co už je příliš. Hormeze říká, že rozdíl mezi jedem a lékem je dávka – když je stresu tak akorát, může nás posílit. Když je ho příliš, může být pro nás škodlivý až nebezpečný. 

V prvé řadě tak vnímej svou hladinu energie. Jestli tě trápí ucpaný nos, ale jinak se cítíš v pohodě, můžeš si trénink bez obav dopřát. Na druhou stranu pokud tě vyčerpává už jen vstávání z postele, bude lepší v ní zůstat. V takovém stavu už trénink nepřinese nic dobrého. Naopak může ještě urychlit proces katabolismu, kdy se tělo začne zbavovat svalové hmoty. Budeš oddalovat uzdravení a budeš se cítit pod psa.

Trocha námahy může v počátku nemoci prospět

Při prvních projevech nachlazení je určitě na místě zmírnit zátěž a nároky na výkon. Také by měl člověk brát ohledy na ostatní a preventivně se vyhýbat frekventovaným fitness centrům, kde by mohl někoho nakazit. Nicméně není nutné trénink úplně “zaříznout”.

Přiměřená fyzická aktivita může naopak pomoci aktivovat imunitní systém a bránit jeho utlumení. Doporučit lze například jógu, jízdu na kole o mírné intenzitě nebo procházky. Pobytem na čerstvém vzduchu s trochou svalové námahy rozhodně nic nezkazíš.

Stopka přichází ve chvíli, kdy se objeví zvýšená tělesná teplota(nad 37,5 stupňů) a přestaneš se cítit ve své kůži. Tehdy je lepší zalehnout do postele s horkým zázvorovým čajem a dopřát tělu odpočinek.

Při jakých symptomech lze ještě cvičit?

Ačkoliv se budu opakovat, zásadní je opravdu naslouchání vlastnímu tělu. Ono samo ti řekne nejlépe, co ještě zvládne a co už je na hraně.

Lékařští odborníci nicméně přišli i s konkrétnějším návodem, jak určit vlastní způsobilost k tréninku:

• Lze cvičit při nízké intenzitě, pokud se symptomy onemocnění projevují od hrdla výše. Typicky se jedná například o rýmu, ucpaný nos, kýchání, nebo mírnější bolest v krku.

• Nemělo by se cvičit v případě, že se symptomy projevují od hrdla níže. To zahrnuje například bolesti hrudníku, dusivý kašel nebo bolesti žaludku.

• Zákaz cvičení přichází s nástupem horečky, jakmile pocítíš silnou únavu nebo rozsáhlé bolesti svalů.

Dopady fyzického přemáhání během nemoci

Jakmile udeří nemoc v plné síle, trénink musí jít nevyhnutelně do pozadí. Chápu, že někoho může mrzet ztráta formy a porušení disciplíny. Měj však na paměti, že v takové situaci trénink navíc stejně nic nezachrání. Ba naopak! V ten moment riskuješ:

• Zvýšený stres na imunitní systém – při nemoci tělo vynakládá velké množství energie na boj s infekcí, nijak mu nepomůže zpracovávat ještě stres z tréninku. Minimálně to zpomaluje proces hojení a zotavování.

• Riziko komplikací – fyzická aktivita při nemoci může zvýšit riziko vzniku komplikací, zejména pokud jde o infekce dýchacích cest. Například při chřipce nebo zápalu plic může namáhání dýchacích cest během cvičení zhoršit zdravotní stav.

• Zvýšené riziko zranění – při nemoci jsme oslabení a snadněji se zraníme. Oslabená imunita si hůře poradí i s drobnějším poškozením tkáně. 

• Dehydratace – cvičení zvyšuje potřebu tekutin a může vést k dehydrataci. Při nemoci je hydratace obzvláště důležitá. Pokud je tělo dehydrované, může to zhoršit příznaky nemoci.

Nejlepší je prevence

Když se nemoc projeví, už toho většinou tolik nenaděláme. Nevyhnutelně musíme ubrat na tempu a vynahradit tělu to, co jsme dost možná zanedbávali. Vždy je lepší takovým věcem předcházet. Jak?

V prvé řadě pravidelně analyzuj svůj životní styl – Jsi často ve stresu? Spíš dostatečně? Je tvá strava bohatá na živiny? Máš dostatek regenerace mezi tréninkovými bloky? Dodržuješ pitný režim? 

Na základě odpovědí budeš schopen dělat akční kroky. Může to znamenat, že ubereš v práci a začneš se soustředit více na to, co máš rád. Večer budeš chodit spát dříve, naplánuješ si jídelníček na týden, aby si nejedl ve spěchu. Nakoupíš si základní vitamíny, které podpoří tvou imunitu a doplníš proteiny pro efektivnější regeneraci po tréninku.

Nemoc totiž většinou neudeří jen tak. Vždy za tím stojí nějaká kombinace faktorů. Čím víc se naučíš číst signály těla, tím menší bude pravděpodobnost, že se budeš potýkat se “stopkou” v tréninku.

• TIP: Spoustu zdravých receptů a tipů na doplňky stravy najdeš na našem blogu FitnessDK. 

Závěr

Trénink je pro tělo stres, který je třeba dávkovat s rozumem. V prvotní fázi nemoci může být mírná fyzická aktivita pro tělo prospěšná a může pomoci se z rychleji “vykurýrovat”. Jakmile se však musíme přemáhat i při běžných činnostech, trénink musí jít stranou. Dopady na tělo budou o to horší, pokud se budeme “nachcípaní” mořit v posilovně.

Teplý čaj, klid, spánek a vitamíny. To nám pomůže se vrátit rychle zpět do našich výkonnostních standardů.